Já a vaření 1/3

Jistě Vás zajímá, jak se stravuji a já se už delší dobu chystal napsat článek o mém „vařením“ tady, s tím že pokračování toho článku  bude další měsíc na posouzení. Jak jsem zmiňoval v některých článcích před, vybavenost odborných náčiní v naší kuchyni výrazně chybí. Z toho vyplývá,
že gurmánského zážitku jen stěží můžeme docílit. Když zavzpomínám na moje první jídla, určitě by to byla bageta se šunkou, jogurt a lupínky ve mléku, téměř přesně v tomto pořadí to bylo asi 3 dny  . Ovšem jak se říká: „Hlad člověka naučí“. Po prvním týdnu jsem se odhodlal a začal vařit párky, v zápětí následovaly špagety a rýže, ovšem ta není ve varných sáčcích 😀 Tyhle jídla pořád dokola. Už chápu, jak je těžké pořád něco vymýšlet. Asi týden zpět jsem narazil v obchodě na hranolky, maso, rybí prsty! Takže můj jídelníček se značně rozrůstá. Ovšem na naši mini pánvičce se musí vařit na etapy. Nejprve hranolky, protože ty můžou být chladnější, pak rychle osmahnout maso,
ať aspoň to je teplé 😀 Tak se musí přemýšlet v nouzových situacích nebo když chcete smažit jak maso, tak přílohu na pánvičce! Jedno musíte obětovat. S kořením je to o poznání horší, Italové používají jen sůl, pepř, bazalku a oregano. Takže ani ve třetím obchodě jsem nenašel grilovací koření, koření na čínu,… něco jak máme v ČR. I na toto si člověk musí zvyknout. Objevuji se i nové kombinace, které mi jsou doporučovány, jako například rýže s tuňákem nebo špenátové taštičky s kečupem. Ne, neptejte se, jak mi po tomto bylo  . Mé dochucování, je zatím také k pláči. Pokaždé to spíše přesolím, takže u toho zvládnu vypít ještě litr vody. Pokud se mi náhodou nechce „vařit“, kupím pizzu, ale to se stalo tak 1x no možná 2x no vlastně… Určitě si také říkáte, že zas takové „jelito“ nemůžu být. Samozřejmě tohle jsou teprve začátky, za měsíc Vám tady budu smažit chobotnice! 😀