Nebyla by peřina?

Zážitků za poslední 2 dny nic moc, proto trochu pozdější zpráva. Už delší dobu tady spíme bez peřin a polštářů. Asi nejvyšší čas s tím něco dělat. Jako slušně vychovaný začnu rozhovor tím, zda se mohu na něco zeptat. 3 lidé na recepci nechápají a proto jdu přímo k věci. Pillow neboli polštář víme hned. ½ úspěšně za mnou. S peřinou neboli featherbed je to o poznání horší. Paní ukazuje na plachtu, prostěradlo a já stále říkám, že to není ono a vysvětluji, že Polštář a Peřina. Nemám ponětí, co si personál pod tímto představoval, ale vyhrál až Google překladač a když vyskočilo Piume, byli jsme doma. Poté něco drmolí italsky a vy se jen usmíváte a čekáte, až to skončí, protože slovní zásoba italštiny je na bodu mrazu. Dneska je docela změna. Pršelo v noci, takže deštník není potřeba. Doufám, že za tu dobu co tu budu, tak pochopím jejich systém. Podle mě, musí chodit do školy tak na 14:00. Zatím se tu každý den sedí venku do 3 ráno a vstává tak 12:00. Proč ne. V České republice jsem jedl těstoviny 2x za měsíc. Tady jsem necelý týden a měl jsem je už 3x. Ne, vážně mi tady zatím nezachutnaly, ani si je nevybírám, ale na rebelství mezi špagetožrouty je ještě čas .